Murmuratio
Murmuratio znamená doslova šeptání, šumění. A právě do tohoto procesu jsme včera na naší generální kapitule vstoupili. Nestojíme před volbou starosty ani vrcholného manažera průmyslového podniku, ale před volbou generálního představeného řeholní kongregace. A proto: "Mezi vámi tomu tak nebude!" (Mt 20,26) Nejde tedy o žádný lobbing, ale o murmuratio, o duchovní cestu, tedy cestu v Duchu, která má vést k volbě toho, který zajišťuje jednotu naší rozmanité rodiny a spolu s ostatními spolubratry v generální správě je zárukou toho, že kongregace bude v následujících šesti letech věrná evangeliu, charismatu sv. Evžena de Mazenod a směřování vytyčenému touto generální kapitulou.
Dnes nás čekají jednodenní rekolekce, během nichž bude duchovní proces rozlišování pokračovat. Zdá se mi, že prostor má Duch svatý opravdu velký, a za to jsem vážně moc rád. Prosím, myslete na nás i dnes, kdy v Česku slavíte sv. Václava.
A při tom všem se necháváme vést touto nádhernou modlitbou inspirovanou patriarchou Athenagorem:
Bez Ducha svatého je Bůh vzdálený,
Kristus zůstává v minulosti,
evangelium je mrtvou literou,
církev pouhou institucí.
Autorita se stává nástrojem k ovládání lidí,
misie pouhou propagandou,
liturgie archaickým rituálem
a z křesťanství nám zbyde zotročující morálka.
Šeptání předpokládá ticho, proto celý proces probíhá v duchu modlitby. Kapituláři si dopředu domlouvají čtvrthodinové schůzky ve dvojicích, během nichž pak spolu mluví o vlastnostech a darech, které by měl nový generální představený mít, aby se mohl své služby ujmout právě v kontextu dnešní doby a jejích potřeb. Důležité ale je mít stále na paměti, že nehledáme žádného ideálního hrdinu ani dokonalého individuálního spasitele. Naše kongregace má hlásat radostnou zvěst, tedy zjevovat život Božího království, a to je život komunia, život vztahový. Proto je naprosto klíčové nemyslet na budoucího generála jako na vedoucího jednotlivce, ale jako na bratra, který pracuje ve společenství, je blízko svým spolubratřím i ostatním lidem.
Ale v Duchu svatém
je celý kosmos pozvedán
v porodních bolestech Božího království,
Vzkříšený Kristus žije v nás,
evangelium se stává silou života,
církev je trojičním společenstvím,
autorita osvobozující službou,
misie letniční zkušeností,
liturgie je živou památkou a zakoušením budoucího království
a lidské jednání odráží Boží život.