Volná neděle
Na volné neděle nejsme při své práci moc zvyklí... A tak se cítím trochu hloupě, když myslím na to, že kluci doma v Plasích a okolí musí v neděli všechno zvládnout i za mě, a já si tu užívám. Ale je třeba zase říct, že od pondělí do soboty je to od 7:30 do 21:30. Se siestou samozřejmě. Ta je posvátná!
A právě proto, že se únava už začíná ozývat, rozhodl jsem se, že tentokrát nevyužiju nabídky nepovinného výletu, který je tu pro nás vždycky na neděli naplánován, ale zůstanu doma. Dopoledne se jen tak projdu po okolí a odpoledne dodělám rozhovor, který jsem slíbil. Navíc nedělní obědy jsou tu úplně ty nejlepší!!! Obvykle cannelloni a taky zmrzlina! Takže oželím dnešní celodenní výlet do Castel Gandolfa, protože "pasta" prostě vždycky zvítězí!
Úplně tak to ale není. Castel Gandolfo mám sice moc rád, ale byl jsem tam už nesčetněkrát. Je totiž jen pár kilometrů od Marina, kde jsem absolvoval svůj prenoviciát a noviciát. A tak jsme s komunitou právě v neděli občas do Castel Gandolfa vyráželi. Jen tak se projít kolem jezera (Lago Albano) nebo do Centra Mariapoli na nějaké setkání. A pravidelné duchovní rozhovory s novicmistrem také obvykle probíhaly při chůzi kolem jezera. Takže Castel Gandolfa jsem si užil.
Plán na nedělní dopoledne byl tudíž jasný. V osm jsem vyrazil na procházku. Nemi je sice malinké městečko, ale moc příjemné, typické pro oblast Castelli Romani. Asi po kilometru a půl jsem ale narazil na tenhle ukazatel... a nápad tu byl hned. Castel Gandolfo sice znám, ale je to jen devět km! Ale vrátit se musím určitě do oběda!
Cesta to byla nádherná! Dolů k jezeru Nemi, nahoru do kopce a zase dolů k jezeru Albano. Klikaté lesní cestičky v příjemném počasí. Občas nějaký turista a s přibývajícím časem i dost cyklistů na horských kolech. Až jsem se divil, protože obyčejní Italové, tedy ti, řekněme, od města Brescia dolů na jih, mi nikdy na sportování moc nepřipadali...
A za hodinu a čtvrt:
Čas byl ale jen na pár fotek. Zpáteční cesta je víc do kopce...
Castel Gandolfo je bývalou papežskou letní rezidencí. Ono jí pořád vlastně je, ale znáte Františka. Nevím, jestli tam vlastně vůbec někdy byl. Na rezidence si moc nepotrpí a na letní prodlouženou dovolenou taky ne. Ale městečko je to pořád krásné. Když jsem seběhl svižným krokem z kopců na náměstí, první, koho jsem potkal na schodech před kostelem, byl náš Felix.
Ale je 11:20 a já už jsem doma. Takže nakonec bude nejen dobrý oběd, ale bylo i Castel Gandolfo. Bůh je prostě štědrý.