Zpátky do všednosti
Po výjimečných okamžicích volby nové generální správy a po soukromé audienci nás kapitulářů u papeže Františka jsem se hned vrátili k svým tématům a všední práci. Náš každodenní program má teď v rukou řídící komise kapituly, která se snaží sestavovat dny tak, abychom se krok za krokem blížili k finální verzí kapitulního dokumentu, který by měl obsahovat základní orientace a priority oblátské rodiny do příštích šesti let. Napilno má tedy především redakční komise, na které leží nelehký úkol vybírat a dávat dohromady podněty a myšlenky, které se od samého počátku kapituly nejvíce prosazují na plenárních zasedáních, ale i v jednotlivých regionálních a jazykových skupinkách.
Nejde ale jen o závěrečný dokument. Nové době a novému kontextu je třeba přizpůsobit také naše Konstituce a pravidla, tedy jakousi oblátskou řeholi. Proto teď často přicházejí na řadu i slova přizvaných spolubratří - odborníků na církevní právo a také prokurátora kongregace, který má na starosti kromě jiného i vztahy s Vatikánem. Každá změna konstituce musí být totiž schválena příslušným úřadem pro řeholní život.
Program dál pokračuje i po večeři nepovinnými, ale v podstatě vždy velmi zajímavými tematickými setkáními. Jeden z uplynulých večerů jsme věnovali současné situaci oblátské rodiny na Ukrajině nebo problematice etického investování našich financí.
To, že jsme už v druhé polovině kapitulního setkání, je zjevné i z toho, že nám pomalu mizí všechny původně volné časy, jako je třeba v Itálii posvátná siesta! Místo poobědového klidu se teď obvykle setkáváme v různých komisích nebo se nová generální administrativa schází s jednotlivými regiony.
Ale ten nejtěžší úkol nás teprve čeká... Až se vrátíme domů musíme to, co jsme tady zakusili, předat svým spolubratřím, asociovaným a všem ostatním členům oblátské rodiny. Předat obsah, aby nezůstal jen prázdnými slovy na papíře, ale stal se konkrétním životem, a předat ducha, aby z něj nezbyla jen nostalgická vzpomínka, ale opravdu živý vztah mezi námi a povzbuzení do společné misie. Tak nás, prosím, nepřestávejte svou modlitbou podporovat ani teď. Díky!
Pořád totéž a pořád jiné...